Aceton

jedna z ketolátek.

Acetonurie

hladina (přítomnost) acetonu v moči.

Acesulfam

druh nekalorického náhradního sladidla.

Albumin

látka přítomná v krvi, kde tvoří až 60 % všech bílkovin. Vylučování albuminu močí (albuminurie) je přízna-kem poškození ledvin.

Albuminurie (mikroalbuminurie)

množství albuminu vylučované močí. U diabetiků by se měla vyšetřovat nejméně 1 x ročně za účelem posouzení stupně poškození ledvin (diabetická nefropatie) a rizika aterosklerózy. Lze ji vyšetřit z moči sbírané za 12 nebo 24 hodin nebo pomocí testovacích proužků.

Analog

obdoba, náhrada. V souvislosti s diabetem se jako analoga označují moderní, upravené a vylepšené druhy inzulinů či inkretinů.

Analoga inzulinu

moderní inzuliny vyrobené úpravou a pozměněním molekuly humánního inzulinu za účelem zlepšení jeho vlastností.

Angina pectoris

svíravá bolest na hrudi s občasným šířením pod lopatku, do krku či do horních končetin. Jedná se o příznak ischemické choroby srdeční.

Angioplastika (PTCA, PTA)

léčebný výkon, kterým se roztahují a zprůchodňují zúžené cévy (tepny) postižené aterosklerózou. Používají se k tomu např. speciální balónky, případně se do cévy zavede pro zpevnění stěny krátká trubička (tzv. stent). Výkon na srdci se označuje jako PTCA (perkutánní transluminální koronární angioplastika), na jiných tepnách jako PTA (perkutánní transluminální angioplastika).

Antihypertenziva

léky používané k léčbě hypertenze.

Antiobezitika

léky používané k léčbě obezity. U nás se používají sibutramin (Meridia, Lindaxa) a orlistat (Xenical).

Aspartam

druh nekalorického náhradního sladidla.

Ateroskleróza

tzv. kornatění čili ucpávání cév v důsledku usazování tuků do cévní stěny. Riziko aterosklerózy roste s celou řadou faktorů, jako jsou např. zvýšený cholesterol, obezita, diabetes, kouření atd.

Autoimunita

porucha, při které je činnost obranného (imunitního) systému zaměřena proti vlastním buňkám, tkáním či orgánům. Autoimunita způsobuje mimo jiné diabetes 1. typu.

Autonomní neuropatie

jedná se o postižení autonomního nervového systému při dlouhodobém škodlivém působení zvýšených hladin cukru. Narušuje nervovou regulaci různých vnitřních orgánů těla, např. srdce (poruchy rytmu), trávicího ústrojí (zpomalené či zrychlené trávení) nebo močového ústrojí.

Bandáž žaludku

v současnosti nejpoužívanější výkon bariatrické chirurgie spočívající ve zmenšení objemu žaludku prostřednictvím manžety, která jej rozdělí na dvě různě veliké části. Jako důsledek toho dochází k pocitu sytosti již po požití malého množství potravy a významnému poklesu hmotnosti již během několika týdnů a měsíců.

Bariatrická chirurgie

chirurgický obor zabývající se operacemi snižujícími hmotnost, jako je např. bandáž žaludku.

Bazální dávka

kontinuální dlouhodobá dávka inzulinu sloužící ke kontrole hladiny krevního cukru (glykemie) v období lačnění během noci a v obdobích mezi jídly.

Beta-buňky (B-buňky)

tvoří podstatnou část tzv. Langerhansových ostrůvků ve slinivce břišní (pankreatu). Jsou to jediné buňky v těle schopné produkovat inzulin.

Biguanidy

skupina léků snižujících cukr v krvi patřící mezi perorální antidiabetika. V současnosti je u nás používán metformin.

Body mass index (BMI)

údaj vypočtený z hmotnosti a výšky těla – hmotnost děleno (výška v metrech)2 – určující míru nadváhy, případně podváhy dané osoby. Normální hodnoty se pohybují v rozmezí 19–24.

Bolusová dávka

„nárazová“ dávka inzulinu podávaná před jídlem (rychle účinkující analoga inzulinu lze podat i k jídlu).

By-pass (čti bajpás)

operační výkon, při kterém se kolem ucpané části tepny našije přemostění, které zachová správné krevní zásobení tkání (srdce, dolních končetin).

Cartridge (čti kártridž)

náplň do inzulinového pera obsahující inzulin.

Celkový cholesterol

viz cholesterol.

Cévní mozková příhoda (CMP)

„mrtvice“. Ucpání nebo roztržení mozkových cév, které má za následek poškození mozkové tkáně, nejčastěji vzniká v důsledku aterosklerózy nebo hypertenze.

C-peptid

část původní molekuly inzulinu (proinzulinu), která se při jeho vyloučení z beta-buněk odštěpí rovným dílem jako inzulin. Měření jeho hladiny v krvi se používá k posouzení schopnosti slinivky břišní (pankreatu) tvořit vlastní inzulin.

Cukrovka

viz diabetes mellitus.

Cukry

viz sacharidy.

Cyklamáty

druh nekalorického náhradního sladidla.

Dekompenzace

zhoršení stavu diabetu, opak kompenzace.

Diabetes 1. typu

cukrovka podmíněná autoimunitním poškozením pankreatu. Při tomto typu diabetu, který se objevuje nejčastěji u dětí a adolescentů (mládeže), dochází k postupnému zničení a zániku beta-buněk Langerhansových ostrůvků, a tím k poklesu až vymizení tvorby inzulinu. Vyskytuje se u zhruba 5–10 % všech diabetiků.

Diabetes 2. typu

nejčastější typ cukrovky, podmíněný dědičně a ve většině případů i přítomností nadváhy, či obezity při zmnožení tukové tkáně. U diabetu 2. typu v důsledku inzulinové rezistence a ztráty schopnosti beta-buněk tvořit a vylučovat dostačující množství inzulinu dochází k poruše zpracování krevního cukru.

Diabetické koma

porucha vědomí.

Diabetes mellitus

cukrovka. Onemocnění, při kterém dochází k poruše v regulaci hladiny krevního cukru (glykemie). Dělí se na diabetes 1. a 2. typu, ostatní typy (sekundární diabetes) a gestační diabetes.

Diabetická nefropatie

postižení ledvin v souvislosti s cukrovkou. Dochází při něm k poškození cév v ledvinách a k postupnému snižování schopnosti zbavovat tělo škodlivých zplodin metabolizmu a tvořit moč. Časným stadiem je, pokud se objeví albuminurie, konečným stadiem je renální selhání s potřebou hemodialýzy nebo transplantace.

Diabetická neuropatie

postižení nervového systému v souvislosti s cukrovkou. Nejčastější je periferní neuropatie nebo autonomní neuropatie.

Diabetická noha (syndrom diabetické nohy)

postižení dolní končetiny od kotníku dolů zapříčiněné dlouhodobým působením zvýšené hladiny cukru, což vede většinou ke kombinaci poruchy cévního a nervového zásobení. Což s nasedající infekcí, při nošení nesprávné obuvi, postižení nehtů a kůže mykózou, neošetřených otlacích, prasklinách apod., může vést ke vzniku diabetické nohy. Projevuje se vznikem ulcerací.

Diabetická retinopatie

postižení sítnice oka při diabetu. Vzniká dlouhodobým působením zvýšené glykemie na cévy. Dělí se na časné stadium (neproliferativní) a pokročilé (proliferativní) stadium.

Diastolický krevní tlak

tzv. „spodní“, udává hodnotu krevního tlaku v momentu roztaženého srdce (diastoly).

Dieta

upravený způsob výživy nebo složení potravy tvořící základ stravování s ohledem na zdraví člověka. Diabetická dieta spočívá zejména v omezení množství cukrů v potravě (na 175 – 325 g/den) a dále dle míry nadváhy, obezity a dyslipidemie i v redukci přijaté energie a tuků (zejména živočišných). To vše při zachování dostačujícího množství minerálů, vitaminů, stopových prvků a vlákniny.

DPP-4 inhibitory (gliptiny)

nová skupina léků, určených pro léčbu diabetu, ovlivňujících inkretiny. Blokádou enzymu DPP-4 prodlužují účinek glukagon-like peptidu 1, a tím stimulují beta-buňky pankreatu k vydatnější sekreci inzulinu. Představiteli této skupiny jsou např. sitagliptin a vildagliptin.

Dyslipidemie

porucha metabolizmu tuků, u diabetiků nejčastěji charakterizovaná zvýšeným celkovým cholesterolem, LDL cholesterolem, triglyceridy a sníženými hladinami HDL cholesterolu.

Edukace

vzdělávání a seznamování diabetiků s povahou, průběhem a komplikacemi jejich onemocnění a s možnostmi jeho léčby a kontroly. Probíhat může individuálně nebo skupinově. Edukátory jsou nejčastěji zdravotní sestra, lékař, nutriční poradce a podobně.

Erektilní dysfunkce

porucha ztopoření (erekce) pohlavního údu. Často bývá přítomná u mužů s diabetem a lze ji příznivě ovlivnit některými léky (např. sildenafilem, tadalafilem).

Exenatid

moderní lék užívaný v léčbě diabetu 2. typu působící podobně jako inkretiny. Jedná se o analog normálně se v těle vyskytujícího glukagon-like peptidu 1 (GLP-1).

Exudáty

usazeniny, vznikající únikem tekutiny, tuků či bílkovin z poškozené cévní stěny. U cukrovky jsou nejčastěji projevem diabetické retinopatie či diabetické nefropatie.

Fruktóza

jednoduchý, tzv. „ovocný“ cukr. Využívá se rovněž jako kalorické náhradní sladidlo. Ovlivňuje hladinu glykemie, ve srovnání s řepným cukrem (sacharózou) je však mnohem sladší.

Fyzická aktivita

významná součást léčebných opatření k ovlivnění kompenzace a průběhu diabetu. Pokud lékař nedoporučí s ohledem na jiná přidružená onemocnění jinak, je vhodná aerobní aktivita (za přítomnosti kyslíku) 4x týdně v trvání nejméně 30 minut (např. běh, jízda na kole, rotopedu, plavání, rychlá chůze), případně v kombinaci s posilováním přiměřené intenzity.

Gestační diabetes

neboli „těhotenská cukrovka“. Porucha metabolizmu cukrů (sacharidů) u zcela zdravých žen před otěhotněním. Projevuje se nejčastěji v poslední třetině gravidity, kdy stoupají nároky na funkci pankreatu a klesá citlivost tkání na inzulin.

Glitazony

viz thiazolidindiony.

Glomerulární filtrace (GFR)

hodnota v ml/s nebo v ml/min určující míru schopnosti ledvin tvořit moč a zbavovat tělo škodlivých látek. Určuje se pomocí výpočtu z moči sbírané během 24 hodin.

Glomeruly (ledvinová klubíčka)

základní součást ledvin, tvořená „klubkem“ drobných cév, kde probíhá glomerulární filtrace.

Glukagon

hormon vytvářený v Langerhansových ostrůvcích pankreatu, podobně jako inzulin. Působí však přesně opačně, tzn. zvyšuje hladinu krevního cukru. Používá se i léčebně při závažných hypoglykemiích.

Glukagon-like peptid 1 (GLP-1)

hormon ze skupiny inkretinů.

Glukometr

přístroj na měření glykemie, nejčastěji pomocí tzv. self-monitoringu.

Glukóza

jednoduchý, tzv. „hroznový“ cukr, sloužící tělu jako hlavní zdroj energie. Vzniká rozložením potravy obsahující sacharidy při trávení nebo produkcí v játrech. Hladina glukózy v krvi je glykemie.

Glukózový toleranční test (oGTT)

test sloužící ke stanovení diagnózy diabetu či poruchy tolerance (zpracování) glukózy. Spočívá ve vypití roztoku 75 g glukózy a následném změření hladiny krevního cukru po jedné a dvou hodinách. Normální hodnota po 2 hodinách je nižší než 7,8 mmol/l.

Glykemický index

hodnota používaná k rozdělení jednotlivých potravin podle jejich schopnosti zvyšovat hladinu krevního cukru. Čím vyšší je glykemický index, tím více a rychleji daná potravina zvyšuje hladinu krevního cukru.

Glykemický profil (GP)

řada naměřených hodnot glykemie v průběhu jednoho dne (24 hodin). Měří se nejčastěji ráno nalačno, 1 až 2 hodiny po snídani, před obědem, 1 až 2 hodiny po obědě, před večeří, 1 až 2 hodiny po večeři, před spaním a v noci. Slouží k posouzení kolísání a průběhu hladiny cukru v krvi.

Glykemie

hladina cukru (glukózy) v krvi.

Glykemie nalačno

hladina cukru (glukózy) v krvi změřená ráno po nočním (nejméně 8 hodinovém) lačnění.

Glykosurie

množství cukru (glukózy) v moči (ovlivnitelné stavem ledvin).

Glykovaný hemoglobin (HbA_1c)

též zvaný „dlouhý cukr“ či „zpětný cukr“. Uvádí v procentech množství krevního barviva hemoglobinu, na které se navázal krevní cukr (glukóza). V praxi se používá ke zpětnému hodnocení (až 6 – 8 týdnů) kompenzace diabetu. Normální hodnoty jsou nižší než 4,5 %, uspokojivé hodnoty nižší než 6 % (dle normy IFCC).

HDL cholesterol

tzv. „hodný cholesterol“, tvořící část krevních tuků. Čím vyšší je jeho hladina v krvi, tím více chrání cévy před aterosklerózou.

Hemodialýza

neboli „umělá ledvina“. Forma náhrady nefungujících ledvin. Provádí se na specializovaných pracovištích nebo ambulantně (tzv. peritoneální dialýza). Základem je očištění organizmu od škodlivých a nepotřebných zplodin metabolizmu.

Humánní inzulin

lidský inzulin, produkovaný slinivkou ( pankreatem), případně vyrobený farmaceutickými firmami k použití při léčbě diabetu.

Hyperglykemie

zvýšená hladina krevního cukru. Jedná se o glykemii nalačno vyšší než 5,6 mmol/l.

Hyperlipoproteinemie

viz dyslipidemie.

Hypertenze

označení pro vysoký krevní tlak. Pro diabetiky se jedná o hodnoty vyšší než 130/80 mmHg.

Hypoglykemie

snížená hladina krevního cukru pod fyziologickou normu. U diabetiků vzniká nejčastěji v souvislosti s léčbou inzulinem ale i perorálními antidiabetiky. Projevovat se může různými příznaky (pocit hladu, pocení, třes, točení hlavy, slabost, rozostřené vidění). Většinou se jedná o glykemii nižší než 4,0 mmol/l.

Hypolipidemika

léky používané k ovlivnění hladiny krevních tuků při dyslipidemii.

Cholesterol

látka tukové povahy patřící mezi steroidy, obsažená ve všech živočišných tkáních. Je to jedna ze složek krevních tuků. Při zvýšených hladinách cholesterolu (u diabetiků nad 5 mmol/l) je zvýšené riziko aterosklerózy. Cholesterol přijímáme jednak v potravě (denně maximálně 300 mg), jednak se tvoří v našem těle.

Imunosupresiva

skupina léků podávaných po transplantaci k potlačení imunitní (obranné) reakce těla na přítomnost cizorodé tkáně.

Infarkt myokardu (IM)

postižení srdce s odumřením části srdeční svaloviny v důsledku uzavření jedné nebo více věnčitých (koronárních) tepen zásobujících srdeční sval. Je to jeden z projevů ischemické choroby srdeční.

Inkretiny

skupina hormonů zesilujících odpověď pankreatu na přítomnost potravy v žaludku. Vytvářejí se ve stěně trávicího ústrojí.

Intenzifikovaná terapie

léčba diabetu inzulinem formou tří a více dávek v průběhu dne, nejčastěji pomocí kombinace bazální dávky a bolusové dávky.

Inzulin

hormon vytvářený v beta-buňkách pankreatu, který snižuje hladinu krevního cukru a ovlivňuje i další metabolické děje v lidském organizmu. Při úplném či relativním nedostatku inzulinu se jeho podávání (u diabetu 1. typu vždy, u diabetu 2. typu po vyčerpání možností léčby perorálními antidiabetiky) používá k léčbě diabetu. Podle délky účinku se inzulin rozděluje na krátkodobý (ultrakrátký, bolusový), působící 2 – 4 hodiny, středně – nebo dlouhodobý (bazální), působící 12 – 24 hodin, nebo směsi inzulinu různé délky působení (premixovaný). Dále se dělí na humánní a tzv. analoga inzulinu.

Inzulinová pumpa

zařízení používané k léčbě diabetu (zejména 1. typu). V současnosti má velikost srovnatelnou s malým mobilním telefonem. Pomocí inzulinové pumpy se do podkoží dodává nepřetržitě i jednorázově množství inzulinu dle potřeb daného pacienta.

Inzulinová rezistence

porucha metabolizmu, která předchází a provází diabetes 2. typu. Dochází při ní ke snížení citlivosti a odpovědi na inzulin. Hlavní příčinou je nadměrné množství tukové tkáně.

Inzulinové pero

pomůcka pro aplikaci inzulinu do podkoží. Do pera se vkládá cartridge s inzulinem. Pozn. v zahraničí se používají i předplněná pera na jedno použití.

Ischemická choroba dolních končetin (ICHDK)

ucpávání tepen dolních končetin v důsledku postižení aterosklerózou. Může se projevovat bolestí končetin, zejména při chůzi (tzv. klaudikace), či vznikem syndromu diabetické nohy.

Ischemická choroba srdeční (ICHS)

postižení srdečních věnčitých (koronárních) tepen aterosklerózou. Důsledkem můžou být projevy anginy pectoris nebo infarkt myokardu.

Jojo efekt

opakované poklesy a vzestupy hmotnosti.

Joul (J)

jednotka práce a energie. Vyjadřuje množství přijaté (potrava) či vydané (fyzická aktivita) energie. 1 kcal = 4 187 J.

Kalorie (cal či kcal)

jednotka energie, dnes již většinou nahrazená joulem, který je jednotkou soustavy SI. Vyjadřuje množství přijaté (potrava) či vydané (fyzická aktivita) energie. 1 kcal = 4 187 J.

Kardiovaskulární systém

systém v těle, který zabezpečuje krevní oběh, tj. zásobení buněk kyslíkem a živinami. Skládá se ze srdce a cév. Jeho postižení aterosklerózou je nejčastější příčinou úmrtí u diabetiků.

Katarakta

tzv. „šedý zákal“. Postižení čočky oka tvorbou skvrn, zmenšujících množství světla prostupujícího na sítnici a způsobujících zkalené a rozmazané vidění. Stupeň poruchy zraku závisí na rozsahu a hustotě skvrn a jejich lokalizaci na čočce. Katarakta je častější u starších osob a diabetiků.

Ketoacidóza

akutní komplikace diabetu 1. typu, při které v důsledku nedostatku inzulinu a nadbytku glukagonu vznikají v přebytečné míře ketolátky.

Ketolátky

látky vznikající v játrech jako vedlejší produkt spalování tuků. Patří mezi ně kyselina hydroxymáselná, kyselina acetoctová a aceton, které se dostávají do všech tkání v těle a také do moče, aceton i do dechu. Ketolátky vznikají v těle neustále, ale ve velmi malé míře. V nadbytku však tělu vadí a vedou k rozpadu vnitřního prostředí, ketoacidóze. Tělo se snaží zbavit kyselin nejprve do moče, později zvracením a velmi hlubokým dýcháním. Jejich přítomnost v moči (případně v krvi) se dá vyšetřit pomocí testovacích proužků a je vždy varovným signálem o možném nebezpečí.

Kompenzace diabetu

míra kontroly diabetu. Úroveň kompenzace se posuzuje na základě několika parametrů, např. glykemie nalačno, postprandiální glykemie, glykovaného hemoglobinu, hladiny lipidů nebo krevního tlaku.

Kontinuální měření glykemie (CGMS)

měření krevního cukru v krátkých intervalech v průběhu 24 i více hodin/dnů pomocí speciálního senzoru umístěného v podkoží. Údaje se zobrazují buď přímo na displeji, nebo po přenosu dat v počítači.

Konvenční terapie

léčba diabetu inzulinem pomocí 1–2 dávek denně.

Kreatinin

laboratorní parametr, jehož měření se používá k posouzení aktuální funkce ledvin.

Krevní tlak (TK)

tlak, kterým působí krev na stěnu cévy, již protéká. Jeho měření (nejčastěji rtuťovým nebo digitálním tlakoměrem) se používá k posouzení stavu kardiovaskulárního systému. Udává se v milimetrech rtuťového sloupce (mmHg). Zvýšené hodnoty krevního tlaku se označují jako hypertenze. U diabetiků jsou ideální hodnoty systolického tlaku nižší nebo rovné 130 mmHg a hodnoty diastolického tlaku nižší nebo rovné 80 mmHg (≤ 130/80 mmHg).

Krevní tuky

jedná se o lipidy přítomné v krevním oběhu. Nejvýznamnější jsou LDL cholesterol, HDL cholesterol a triglyceridy.

Lačná glykemie

viz glykemie nalačno.

LADA

typ diabetu 1. typu, který se může objevit u lidí starších 35 let.

Laktóza

tzv. „mléčný“ cukr. Je obsažen v mléce a v kysaných mléčných výrobcích. Zvyšuje glykemii.

Lanceta (autolanceta)

pomůcka sloužící k jemnému a téměř bezbolestnému propíchnutí kůže za účelem získání malé kapky krve na měření glykemie.

Langerhansovy ostrůvky

část pankreatu, kde se tvoří hormony regulující hladinu krevního cukru. Součástí těchto ostrůvků jsou i beta-buňky, kde se produkuje inzulin.

Laserová fotokoagulace

způsob léčby diabetické retinopatie. Spočívá v ošetření sítnice pomocí laserových paprsků ve specializovaných očních ambulancích.

LDL cholesterol

tzv. „špatný“ cholesterol, součást krevních tuků. Čím vyšší je jeho hladina v krvi, tím větší je riziko poškození cév aterosklerózou.

Ledvinný práh

glykemie, při které začíná glukóza přestupovat do moči. U většiny zdravých lidí je to zhruba 10 mmol/l.

Lipidy

tuky, spolu s proteiny a sacharidy jedna ze 3 základních složek lidské výživy. Měly by tvořit asi 30 % celkové přijaté energie se zastoupením nasycených a zvláště nenasycených mastných kyselin.

Makroangiopatie

postižení větších cév, které způsobuje nejčastěji ateroskleróza. Jedná se hlavně o ischemickou chorobu srdeční, ischemickou chorobu dolních končetin nebo cévní mozkové příhody.

Makulární edém

otok sítnice oka v místě nejostřejšího vidění (tzv. makula) v důsledku škodlivého působení diabetu.

Mastné kyseliny

spolu s glycerolem základní součást lipidů. Podle počtu tzv. dvojných vazeb se dělí na nasycené a nenasycené.

Metabolický syndrom

soubor příznaků a poruch metabolizmu, často přítomných současně. Mezi nejčastější patří diabetes, hypertenze, dyslipidemie, obezita a mnoho dalších odchylek a poruch. Za hlavní příčinu se kromě dědičnosti považuje zmnožení tukové tkáně.

Metabolizmus

látková výměna, soubor dějů v lidském těle, při kterých dochází ke zpracování, proměně a využití živin za účelem dodání energie či stavebního materiálu pro buňky těla.

Metformin

lék snižující hladinu cukru v krvi a zpomalující průběh diabetu 2. typu, patří mezi perorální antidiabetika. Do lékové skupiny biguanidy.

Mikroaneuryzma

výduť (ohraničené rozšíření) drobných cév.

Mikroangiopatie

změny na menších cévách příznačné pro onemocnění cukrovkou. Nejčastěji postihuje cévy v sítnici (diabetická retinopatie), ledvinách (diabetická nefropatie) a cévy vyživující nervový systém (diabetická neuropatie).

MODY

zkratka anglického výrazu Maturity Onset Diabetes of Young; zvláštní forma dědičného diabetu, který vzniká v dětství a dospívání. K jeho potvrzení je potřeba speciální genetické vyšetření. Léčí se nejčastěji jako diabetes 2. typu.

Mykóza

postižení tkání (nejčastěji nehtů a kůže) plísní; je rizikem pro zanesení infekce a vzniku syndromu diabetické nohy.

Nadváha

nepoměr mezi výškou a hmotností těla vznikající zmnožením tukové tkáně. Dle body mass indexu je nadváha vyjádřena hodnotou 25–30.

Náhradní (umělá, alternativní) sladidla

skupina látek používaných ke slazení potravin jako náhrada sacharózy. Rozdělují se na dvě skupiny: kalorická, která zvyšují krevní cukr, a nekalorická, která jej neovlivňují.

Nasycené mastné kyseliny

mastné kyseliny neobsahující dvojné vazby. Vyskytují se např. v másle, čokoládě, masu a sýru.

Nefropatie

viz diabetická nefropatie.

Nenasycené mastné kyseliny

mastné kyseliny obsahující jednu (mononasycené) nebo více dvojných vazeb (polynenasycené – omega-6 a omega-3). Vyskytují se např. v rybách, olivovém, slunečnicovém a sójovém oleji.

Neproliferativní retinopatie

mírnější stupeň poškození sítnice oka diabetickou retinopatií, při kterém ale ještě nedochází k tvorbě nových cév. Je nutné pravidelné sledování očním lékařem, případně ošetření oka laserovou fotokoagulací.

Neuropatie

viz diabetická neuropatie.

Nutrice

výživa.

Obezita

nadměrné množství tuku způsobené příjmem energie převyšujícím její výdej. Dle body mass indexu se dělí na obezitu 1. stupně (BMI 30–35), 2. stupně (BMI 35–40) a 3. stupně (BMI > 40).

Obvod pasu

Rozměr používaný k určení rizika kardiovaskulárního onemocnění či diabetu. Měří se v polovině vzdálenosti mezi spodním okrajem dolního žebra a horním okrajem pánevní kosti. Hodnoty poukazující na významné riziko jsou pro muže vyšší než 102 cm a pro ženy vyšší než 88 cm.

Pankreas

slinivka břišní.

Periferní neuropatie

postižení nervového systému, nejčastěji dolních končetin. Provázet ho mohou různé příznaky, jako je bolest, pálení, mravenčení, poruchy citlivosti na dotek, chlad, teplo a další.

Perorální antidiabetika (PAD)

léky snižující hladinu krevního cukru užívané ústy (perorálně). Patří mezi ně biguanidy, sulfonylurea, thiazolidindiony a další.

Podiatrická ambulance

specializovaná ambulance zabývající se prevencí a léčbou diabetické nohy.

Polydipsie

časté a vydatné pití v důsledku nadměrné žízně jako příznak zvýšené glykemie.

Polyurie

časté a vydatné močení jako příznak výrazně zvýšené glykemie.

Postprandiální glykemie

hodnota (hladina) krevního cukru (glykemie) 1–2 hodiny po jídle.

Pozdní komplikace diabetu

komplikace vznikající při dlouhotrvajícím škodlivém působení zvýšené hladiny krevního cukru (hyperglykemie).

Premixovaný inzulin

„směs“ inzulinů (krátkodobého a střednědobého) různých vlastností.

Proliferativní retinopatie

těžší stupeň poškození sítnice oka diabetickou retinopatií, při kterém dochází k tvorbě nových cév různé kvality. Je nutné pravidelné sledování očním lékařem, případně ošetření oka laserovou fotokoagulací.

Proteinurie

přítomnost nadměrného množství bílkovin v moči. Bývá projevem pokročilé diabetické nefropatie.

Proteiny

bílkoviny, společně se sacharidy a tuky jedna ze 3 základních složek potravy.

Protilátky

bílkoviny charakteristického složení (imunoglobuliny) schopné vázat se na antigeny, na jejichž podnět se tvoří. U diabetiků se vyšetřuje jejich přítomnost k průkazu rizika či k potvrzení diagnózy diabetu 1. typu (a-GAD, ICA a další).

Renální selhání

pokročilé stadium poškození ledvin. U diabetiků nejčastěji v důsledku diabetické nefropatie.

Retinopatie

viz diabetická retinopatie.

Sacharidy

cukry, zastarale též uhlovodany nebo karbohydráty. Společně s proteiny a tuky jedna ze 3 základních složek potravy. Dělí se na jednoduché (např. glukóza, fruktóza), složené (např. sacharóza, laktóza) a polysacharidy (např. škrob, glykogen).

Sacharin

druh nekalorického náhradního sladidla.

Sacharóza

složený cukr, tzv. „řepný“ (disacharid), nejčastěji používaný ke slazení potravin a nápojů. Jeho štěpením vzniká jedna molekula glukózy a jedna molekula fruktózy.

Sekundární diabetes (ostatní specifické typy diabetu)

diabetes vznikající nejčastěji při poškození pankreatu zánětem či po operaci. Dále sem patří různé dědičné poruchy, funkční poruchy některých žláz s vnitřní sekrecí, nebo působení chemických látek či léků (např. kortikoidů) zvyšující glykemii.

Self-monitoring

samostatně pacientem prováděné měření glykemie pomocí glukometru.

Sorbit, sorbitol

druh kalorického náhradního sladidla.

Sulfonylurea

též deriváty sulfonylurey; skupina perorálních antidiabetik používaných v léčbě diabetu 2. typu. Mezi její zástupce patří např. gliklazid, glimepirid aglibenklamid.

Symptomy

jedná se o odborný výraz pro příznaky nějakého onemocnění, např. symptomy diabetu.

Systolický krevní tlak

tzv. „vrchní tlak“, udává hodnotu krevního tlaku v momentu srdečního stahu (systoly).

Testovací proužky

pomůcky k samostatnému měření glykemie. Používají se po vsunutí do glukometru k nanesení (nasátí) kapky krve a změření aktuální hladiny krevního cukru.

Thiazolidindiony (glitazony)

skupina perorálních antidiabetik, používaných k léčbě diabetu 2. typu. Mezi jejich zástupce patří pioglitazon a rosiglitazon.

Tlak krve (TK)

viz krevní tlak.

Transmastné kyseliny (TFA)

skupina tuků s nepříznivým účinkem na organizmus. Zvyšují cholesterol a urychlují aterosklerózu. Jsou obsaženy zejména ve ztužených tucích, mléčných výrobcích, másle a sádle a vznikají rovněž při smažení a tepelné úpravě potravy při vysoké teplotě.

Transplantace ostrůvků

jeden z experimentálních způsobů léčby diabetu 1. typu, prováděný odběrem pankreatu od několika dárců a následnou izolací Langerhansových ostrůvků a jejich podáním pomocí infuze do těla příjemce. U příjemce se uchytí v játrech a mohou po určitou dobu produkovat inzulin.

Transplantace pankreatu

operační výkon, při kterém se do těla příjemce s diabetem 1. typu voperuje „náhradní“ pankreas od dárce (často společně s ledvinou), který pak produkuje inzulin místo nefunkčního vlastního orgánu. Po transplantaci je třeba užívat imunosupresiva.

Triglyceridy

též triacylglyceroly, jedna ze složek krevních tuků.

Tuková tkáň

součást lidského těla, zmnožená u osob s nadváhou či obezitou. Nejvíce škodlivé je zmnožení tukové tkáně v oblasti břicha. Slouží jako zásoba energie, ale vytváří se v ní i celá řada hormonů ovlivňujících metabolizmus.

Tuky

viz lipidy.

Ulcerace

vřed, poškození tkáně do hloubky. Ulcerace bývají často přítomny na kůži u syndromu diabetické nohy.

Vláknina

nevstřebatelná součást potravy, která však významně ovlivňuje rychlost a množství vstřebaných sacharidů a lipidů. Doporučuje se denně zkonzumovat minimálně 20–35 g vlákniny.

Výměnná jednotka

množství jídla obsahující stejné množství sacharidů, nejčastěji 10 nebo 12 g. Výměnné jednotky se používají v dietním systému u diabetu 1. typu.

Xylitol

druh náhradního sladidla.

Autor: MUDr. Tomáš Edelsberger